Přítel Miloš Freiberg připravil výukové listy, které mohou pomoci včelařům v přístupu k ošetřování včelstev.

Obsahuje:

A - Ošetřování včelstev s důrazem na prevenci proti škůdcům a nemocem

B - Přehled nemocí a škůdců včel

C - Přehled schválených léčiv

 

Dokument je ke stažení ZDE

 

Poslední vytáčení medu - první týden v srpnu!

  • Nejpozději 10. srpna začít krmit a léčit.
  • Léčba buď Gabonem, či Formidolem (dle nařízení Veterinární správy).
  • V říjnu léčit Varidolem, při venkovní teplotě nad 10°C. Po 14 dnech opakovat. Termíny budou ještě upřesněny.
  • V prosinci proběhne léčba aerosolem M-1AER při teplotě -5 až +10°C.

 

Bedřich Fér, předseda

 

Jednatel ZO Ing. Libor Opluštil připravil doporučené léčení v základní organizaci.

 

Leden/únor-vyšetření měli

Povinné odevzdání směsného vzorku měli z každého stanoviště. Vzorek se sbírá nejméně 30 dní po posledním provedeném ošetření včelstev (aerosol). Vzorek musí být zbaven hrubých nečistot, řádně vysušen a zabalen dle instrukcí ZO.

Pozn.: je potřeba počítat s dobou sušení cca 1 týden. Vzorek se odevzdává zhruba v polovibě února a po té se zasílá k laboratornímu vyšetření. 

Březen/duben - nátěr plodu

Na základě výsledků vyšetření zimní měli, je KVS zpravidla nařízeno jarní přeléčení včelstev na stanovištích, kde počet roztočů ve vzorku byl 3 a více (někdy je z důvodu přemnožení Varoa Destructor nařízeno celoplošné přeléčení včelstev). Přeléčení se provádí nátěrem zavíčkovaného plodu vodní emulzí M 1 AER.

Pozn.: Na 50ml vody je 5 kapek přípravku, natíráme jen víčka zavíčkovaného plodu, na každé stanoviště je nutné použít nový štětec! Natíráme max. 10 dm2 plodu, natírat nejraději ihned po oznámení výsledků vyšetření měli, tj. konec února, začátek března, nátěr je dobré doplnit fumigací, po 15.4 je nátěr zakázán 

Duben/červen – odparové desky s kyselinou mravenčí 

„Formidol“ Formidol (kys. mravenčí)  je proti roztoči Varoa destructor, zvápenatění včelího plodu, nosematoze - aplikuje se ve dvou fázích: 1. aplikace Formidolu s perforovaným obalem (5 otvorů) cca. 2 dny - musí ubýt asi 25 g kyseliny, umístěna 1-2 cm pod spodními loučkami, při více nástavcích na strůpku, 2. fáze - sejme se regulační obal a deska se vrátí do podmetu (nebo na strop), cca. 1 den.

Pozn.: Formidol se aplikuje při teplotách pod 20°C (vyšší teplota způsobí vyší intenzitu odparu, který může poškodit plod) a zpravidla ne těsně před vytáčením medu (kyselina může znehodnotit chuť medu). Upozorňuji, že používání jiného přípravku s kyselinou mravenčí než FORMIDOL není státní veterinární správou a ústavem pro kontrolu léčiv povoleno a při kontrole státními dozorovými orgány (KVS) může být včelaři udělena pokuta!!!

 

Červen/srpen – kontrola spadu na podložkách

Sledujeme u nejsilnějších včelstev v týdenních intervalech, nález více jak 10 roztočů/ den - je potřeba léčit… 

Srpen/říjen

Gabon Gabon PA92 (účinná látka Acrinatrin) a nebo PF90 (účinná látka tau-fluvalinát), věšíme na háček mezi plodové plásty, 2 proužky (3 když je plod ve dvou nástavcích), účinná látka se z proužku sama neuvolňuje, včely se musí o proužek Gabonu otírat – proto je důležité, aby včely k proužku měli přístup z obou stran.

Říjen/prosinec – fumigace Povinné ošetření !!

Pozn.: Nesmí se používat od 16.4. do 30.9., tj. v době snůšky!!! Doporučený počátek léčení je cca po 15.10. při teplotě nad 10°C, přípravek Varidol Fum (účinná látka Amitraz), nebo MP10 fum (účinná látka je pyrethroid tau-fluvalinate), 2 kapky na proužek (více nástavků max. 3 kapky), proužek zapálíme a přiložíme k plástu ve spodním nástavku v jeho horní třetině, necháme cca. hodinu, roztoči při správném použití padají již za 24 hodin. 

Fumigace se provádí 2-3x v intervalu 14-20dní. Ti, kdo provádí léčbu pouze fumigací opakují léční 3x, přičemž poslední léčení by mělo být do konce listopadu. Účinná látka Amitraz neproniká pod víčka. Tj. při léčení nesmí být ve včelstvu plod. Zejména při druhé a třetí aplikaci je nutné plod rozškrábat. Varidol lze aplikovat i aerosolem.

Prosinec

Aerosol přípravek M1 AER (účinná látka tau-fluvalinát)

 

Pro období rojení včel (květen, červen) jsme pro Vás připravili několik rad, jak se zachovat, když se takový včelí roj usadí blízko Vašeho obydlí.

Rojivost je přirozená vlastnost včel. Kromě včel se rojí např. také mravenci. Je to způsob dělení jejich společenstev, způsob rozmnožování. Roj se nejčastěji usadí někde v blízkosti úlu. Většinou na větvi, kmeni stromu, střešním trámu apod. Včely se semknou v chumáč a vytvoří typický rojový hrozen. Ten na místě vydrží několik hodin, leckdy i den či dva. Lidské příbytky je však naštěstí příliš nelákají a roje do domů zalétávají jen zřídka.

Zatímco roj sedí semknutý do hroznu, včely pátračky hledají nové dobré obydlí pro hnízdění. Tam se celý roj přemístí a usadí. Roj se často usadí v dutinách stromů, škvírách ve zdích, starých střechách apod. Rojové včely jsou mimořádně klidné a neútočné, dá se říci, že nejvíce mírné, jak jen nejspíše včely mohou být. Navíc nemají hnízdo, které by bránily.

Jak se správně zachovat? Pokud máte na zahradě roj včel a nevisí vám přímo u dveří, nepanikařte! Není-li člověk silně alergický (bodnutí jej ohrožuje na zdraví či životě) je zcela zbytečné bát se rojících se včel a to ať jsou ještě rozlítané či již semknuté do hroznu. Vyrojené včely mají jiné starosti, než rozdávat žihadla. Počkejte než se roj na daném místě usadí a mezitím můžete kontaktovat nejbližšího včelaře ve vašem okolí, který vám pomůže a poradí. Bojovat proti včelám svépomocí je zbytečné a nebezpečné. Zaútočíte-li na roj třeba koštětem, proudem vody nebo podobně, rychle zjistíte, že i mírná a najedená včela dokáže bolestivě bodnout. Pokud Vám roj nijak nepřekáží, může jej nechat prostě být. Roj sám za pár hodin či dní odletí. Pokud se bojíte, nepřibližujte se k němu a pozorujte jej z povzdálí. Pokud vás zvědavost přemůže, dělejte tak pomalu a rozvážně. Roje neznámého původu se musí likvidovat z důvodu prevence šíření nebezpečných včelích nemocí (žádný strach – nejsou přenosné na člověka!).

V případě likvidace rojů dle sdělení ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ z 3.6.2014 se může jednat o dvě možnosti:

1. jedná se o roj známého původu, tj. je vizuálně potvrzeno, ze kterého včelstva a u kterého chovatele roj vylétl, poté je může včelař sebrat.

2. jedná se o roj neznámého původu, potom je třeba jej zlikvidovat a to buď za pomoci hasičů (pokud je na veřejném prostranství a ohrožuje lidi) nebo firmy, která poskytuje deratizační služby. Včelař nemůže takový roj použít (nebezpečí šíření nákaz) a nikdo mu neuhradí ani náklady vzniklé s likvidací roje. V takovém případě volejte hasiče na telefonní číslo 150 a nebo nové centrální číslo 112, popřípadě nějakého poskytovatele deratizačních služeb ve Vašem okolí.

V žádném případě ČSV, ani jeho organizační složky nemohou poskytovat službu sběru rojů!

Bude-li roj odchytávat včelař, a pokud by došlo k ohrožení na životech a zdraví jiných osob, vystavuje se sám trestnímu řízení. Navíc soudy budou na tohoto včelaře hledět jako na „osobu znalou“, která mohla předpokládat „nebezpečí svého jednání“ a z toho plynoucích následků.